V roce 2005 jsem si začala pohrávat s myšlenkou převést na divadelní prkna pohádku „Co takhle svatba, princi?“. Začalo to opravdu velmi pozvolna. Nejprve jsem zkontaktovala autora pohádky, pana Chalupu, zda by mu to nevadilo a poskytl by nám práva. Zjistila jsem, že v tomhle nebude ani trochu problém, tak jsem se začala rozhlížet po obsazení pohádkových postav. Jedna jediná postava byla úplně jasná od začátku, a to postava Matěje. S dalšími postavami jsem váhala tak, že nakonec jsem režírování pohádky odložila na neurčito. Začala jsem chodit na vysokou, tak ani nebyl čas.
Znova jsem se začala odhodlávat k mé režijní prvotině přesně před rokem. Obsazení rolí bylo opravdu docela náročné, ale díky této pohádce jsme do souboru získali spoustu nových, mladých členů, kteří budou určitě využitelní i v budoucnu. Někteří se mají ještě hodně co učit, ale nikdo se nerodí dokonalý a každý nějak začít musí.
Před loňskými prázdninami jsem všem rozdala texty a těšila jsem se na září, až začne zkouškový kolotoč. Jenže, týden před první čtenou se začali objevovat komplikace. Byla mi nakonec odmítnuta role prince a král mi oznámil své vleklé zdravotní komplikace. Byla jsem odhodlána zkoušení zrušit, protože jsem nechtěla ani začít, když nemám obsazení. Ale když jsem viděla zklamání a zároveň nadšení všech těch lidí, zamíchala jsem s obsazením, do role krále jsem obsadila Radka, k němu jsem získala Ivetku, tak si říkám, ano, tak snad to půjde. Nakonec i roli prince jsem získala tak snadno, že jsem to ani nečekala, protože na první čtenou přišel i přítel Kristýnky a tak to nakonec zůstalo na něm. Na poslední neobsazenou roli Bělinčiny maminky mi nakonec kývla teta Hela, tak zkoušení mohlo začít. Začalo a běželo přesně dle stanoveného harmonogramu – neuvěřitelné!
26.12.2011 jsme měli hned dvojitou premiéru. První představení bylo od 16 hodin, sál praskal ve švech a mezi všemi příchozími byl i sám autor, pan Jiří Chalupa. Bylo to neuvěřitelně srdečné setkání, opravdu nezapomenutelné. Druhé představení od 19 hodin bylo stejně podařené jako to první. Jen málokdo ví, že po něm se uskutečnilo i třetí, zhruba ve 23 hodin, ale to už bylo pouze pro nás a lehce upravené. Po čtvrt roce zkoušení a drezůře přišla úleva a touha se trochu vyblbnout.
Překotil se nám rok z jedničky na dvojku a začali jsme shánět zájezdová představení po okolí. Ze začátku to moc slibně nevypadalo, ale nakonec to vypadá, že se téměř nezastavíme. První představení jsme odehráli až po dlouhých dvou měsících a to 3.3. v Libuni. Zcela nově jsme si zahráli 30.3. ve Valteřicích, kde jsme byli velice mile překvapeni účastí i celkovou náladou v publiku. Bylo to tam prostě úžasné. 14.4. následovala Bystrá nad Jizerou. V době, kdy tento článek pravděpodobně budete číst, se budeme nacházet na přehlídce ochotnických souborů v Josefově Dole. S pohádkou jsme jako hosté a hrajeme v pátek 4.5. již od 10 hodin pro školu a školku. Na to jsme opravdu zvědaví a moc se na tuto zkušenost těšíme. Večer pak budeme soutěžit s Kukačkou, tak nám držte palce. Zasoutěžit si přímo s pohádkou pojedeme do Nového Boru v sobotu 26.5. Zde se koná přehlídka amatérských souborů s názvem „Dospělí dětem“ a utkáme se tu se spoustou dalších určitě krásných pohádek, tak uvidíme, jak uspějeme. Nejvíce představení nás čeká kupodivu v červnu, tedy v době, kdy se klasické divadlo už nehraje. Ale díky pohádce se dostaneme především na venkovní akce, tak snad se nám to podaří důstojně zahrát, ale i technicky zajistit.
9.6.nás můžete vidět na slavnostech Novopackého piva ve Štikovské rokli od 13 hodin, 16.6. v 16 hodin v Peřimově a 30.6. na OstrovArt festivalu v Semilech. Po takto náročném víkendu nás čeká zaslouženě odpočinkové léto. Na podzim začneme stejně zhurta a to 8.9. v Košťálově, 23.9. v Jilemnici a 13.10. v městském divadle v Turnově. Toto představení zdá se býti pro letošní rok posledním, ale určitě si pohádku ještě ponecháme minimálně do příštího léta, protože je ještě několik štací, kam bychom se s pohádkou chtěli vypravit. Tak uvidíme, snad to vyjde.
Nakonec tohoto článku bych chtěla poděkovat všem zúčastněným, bez kterých by pohádka vůbec nevznikla. Začnu skvělým hereckým obsazením. Děkuji Vlastikovi Krejčímu za roli krále, ve které se bravurně alternují s Radkem Šmídem, Ivetce Mikotové za královnu, Alešovi Roštejnskému za komořího Leopolda, Gabče Šikolové za Babetku, Janče Báčové za Brigitu a Zásnubáře, Týně Honzákové za Bělu a Bořivoje, Kubovi Maškovi za prince Davida, Honzovi Kvardovi za Matěje, Standovi Bittenglovi za hvězdáře Betergueliho, Heleně Šlaisové a její alternaci Janě Kubešové za ztvárnění Bělinčiny maminky, Honzovi Mutlovi za Jídelníka a mě za roli Oslaváře a režii Dále za technické zajištění děkuji Pavlovi a Martině Fejfarovým, v neposlední řadě našim dvěma úžasným nápovědám, Aleně Szabové a Andree Honzákové. Krásné kostýmy nám ušila Lída Kečkéšová, které také patří veliké díky. Ještě jedno díky patří Radkovi a to za propagační materiály – plakáty a programy.
Další poděkování patří významným sponzorům, kteří nám přispěli výraznou finanční částkou, díky kterým jsme neměli na pohádku vůbec žádné přímé výdaje z kasy DS Tyl. Děkuji především: GRUPO ANTOLIN, a.s. Turnov, TREVOS, a.s. Turnov, AUTODOPRAVA MACHALA Rádlo u Jablonce nad Nisou, Jindra Kracík – Tesař, Slaná. Poděkování patří také panu Jiřímu Chalupovi za bezplatné udělení autorských práv.
Nakonec chci poděkovat především divákům, nejen ze Slané, ale také ze všech obcí, které jsme již navštívili, i těm, kde teprve hrát budeme. Bez vaší přízně by tohle všechno nemělo smysl, protože hrát pro prázdné hlediště je opravdu smutné, ale naštěstí se nám to ještě nestalo a snad ani nestane.
Jménem DS Tyl Slaná přeji všem čtenářům Slánského listu krásné jaro, užijte si Máj, lásky čas tak, jak vám ho život nabídne a hlavně naplno, užívejte sluníčka a budeme se těšit na setkání s Vámi všemi ať už na nějakém představení pohádky či Kukačky, nebo na jakékoliv jiné akci pořádané místními spolky.
Bc. Kateřina Schovánková, jednatelka DS Tyl Slaná
.jpg)
