Účel světí prostředky: rozhovor s Martinou Wittmayerovou, představitelkou Evy

Jak vzpomínáš na začátek zkoušení představení Účel světí prostředky?

Moje první myšlenka, když jsem se v půlce listopadu přišla kouknout na již nějaký čas rozeběhnuté zkoušky, byla: „Tak tohle fakt nedám!“ A bylo mi to docela líto (smích). Ale od ostatních se mi dostalo veliké podpory, takže jsem si začala trochu věřit.

Byla na Tebe režisérka hodná?

Paní režisérka Helenka byla skvělá, a když už mě někdy nutila do něčeho, do čeho se mi nechtělo, bylo to jen proto, že věřila, že to zvládnu a hlavně věděla, že pro hru to bude to nejlepší (smích).

Zkoušeli jste dlouho jen ve čtyrech lidech a režisér - nebyla z toho ponorková nemoc? Jaká byla na zkouškách parta?

Naopak! Za těch necelých pět měsíců panovala na zkouškách příjemná až rodinná atmosféra, všichni jsme si vzájemně pěkně sedli, ladili a doplňovali se. Zažili jsme společně spousty těžkých pracovních chvil, ale Helenka vždycky věděla, kdy pokračovat něčím jiným a neotrávit nás a hlavně – tyhle těžší pracovní chvíle byly vyvážené spoustou smíchu a legrace, které jsme si při zkouškách užili. Navíc mezi námi panovala otevřenost a upřímnost, a pokud se někomu něco nelíbilo, vyřešili jsme to vzájemně hned, ale takových chvil bylo opravdu velmi málo. Mně osobně se vždycky stýskalo, když nějaká zkouška odpadla a konec „zkouškového“ po premiéře jsem si i oplakala.

Na co ze zkoušek nejvíc vzpomínáš?

Těch krásných vzpomínek je tolik, že nelze vybrat jen tu jednu jedinou. A vlastně jsou nakonec všechny krásné. Celé mě to posunulo na poli vědomí o sobě mnohem dál, poznala nové úžasné kolegyně (neboť kolegy jsem již znala z předchozí mé první hry s DS Tyl Slaná) a zjistila, že hraní je pro mě víc než jen rozmar středního věku (smích).

Jak jsi prožívala premiéry?

Úchvatně, úžasně, vzrušeně, nezapomenutelně.........nepopsatelně. Na začátku napětí, zda vše klapne jak má, zda se budou diváci bavit, jak si myslíme... Reakce publika na scény a vtipy byly pro mě nečekaně velice posilující a jakoby mě hnaly ještě dál k větším výkonům jen a jen pro ty, co právě sedí v publiku. Po dvou odehraných premiérách za sebou jsem sice byla unavená, ale tak příjemně, s pocitem dobře odvedené „práce“, která pro mě (a myslím, že nejen pro mě) byla velikou radostí a potlesk diváků nejen po skončení představení, ale i v průběhu hry, srdci i uším ladící odměnou.

Máš nějaký vzkaz divákům a příznivcům?

Děkuji všem divákům, kteří si našli i o tak krásné sobotě chvíli a přišli se na premiéry podívat. Za tím co viděli, bylo spousty hodin zkoušení, přemýšlení, učení... A taky naše srdce, protože (a myslím, že teď mohu mluvit za všechny) to co děláme, děláme s nadšením, rádi a srdcem. A pro ty co naši hru ještě neviděli – přijďte se podívat na naše další představení a sami tak posoudit to, co jsem zde zmiňovala. Naše hra má ÚČEL, nejen ten, který SVĚTÍ PROSTŘEDKY, ale má také účel pobavit diváky, a to se nám, myslím, daří.

Děkujeme za rozhovor.